Výživa v těhotenství

Chcete-li mít průběh těhotenství tzv. bezproblémový – věnujte maximální pozornost správné výživě! Jídelníček budoucí maminky by měl být především pestrý a vyvážený. Určitě byste neměly stavět na tučných pokrmech tradiční české kuchyně nebo dokonce na produktech rychlého občerstvení či výživových směrech typu vegetariánství apod.

Jak se stravujete, Vám napoví přírůstek váhy. Ten by měl být za první tři měsíce cca 1,5 – 2 kg. V následujícím období činí optimální přírůstek 400g týdně. Celkový nárůst tělesné hmotnosti v těhotenství se má pohybovat v rozpětí od 8 do 14 kg a zahrnuje v sobě hmotnost vyvíjejícího se plodu a placenty, zvětšení dělohy, prsů, objemu tělních tekutin a navýšení množství zásobního tuku, především na stehnech a hýždích.
Potenciálním nebezpečím pro zdravý vývoj matky i plodu může být jak nedostatečný, tak nadměrný přírůstek hmotnosti. Pro informaci uvádím jednu ze současných teorií, jak si zhruba spočítat velikost váhového přírůstku v těhotenství. Upozorňuji však, že tento výpočet není dogma, kterým byste se měly řídit za každou cenu. Celá záležitost je vždy individuální a roli sehrává mnoho rozličných aspektů. Přírůstek na váze v období gravidity zjistíte dle všeobecně známého výpočtu BMI (body mass index) . Byl-li Váš index tělesné hmotnosti před nebo na začátku těhotenství přibližně na hodnotě 20, může váš přírůstek činit až 14 kg. V případě, že váš BMI byl před otěhotněním okolo hodnoty 25 – 26, měl by být váš přírůstek nižší, tedy mezi 8 – 10 kilogramy.

Jak by tedy měla vypadat strava v těhotenství a jak by se měla budoucí maminka chovat?
V předcházejícím textu jsem uvedl, že strava v těhotenství má být pestrá a vyvážená. Jen tak lze téměř bezezbytku pokrýt potřebu všech důležitých složek výživy. Stěžejním faktorem pro sestavení jídelníčku v těhotenství je stoupající potřeba bílkovin, vápníku, železa, jódu, hořčíku, zinku a vitamínů skupiny „B“ (především kyseliny listové). Ta má pro těhotné skutečně velký význam, protože je důležitá pro krvetvorbu a v prevenci vrozených vad nervové soustavy (zdrojem je např. kapusta, brokolice, zelený salát, sója, špenát, chřest, či droždí, najdete ji i ve fazolích a obilninách). Svou roli sehrávají i vyšší nároky na příjem energie ve formě sacharidů. Ale důležité je vědět, že v první třetině těhotenství příjem energie nemusíte navyšovat. V následujícím období byste však měly energetický příjem zvýšit cca o 200 – 300 kcal za jeden den.

Pár zásad nikdy neuškodí.
Už víte, že je důležitá pestrá strava a jaký je optimální váhový přírůstek. Ale ještě jsem nezmínil, že budoucí matka by měla dbát také např. na dostatečný příjem vlákniny, protože ta Vám společně s přiměřeným příjmem tekutin a odpovídající pohybovou aktivitou pomůže mimo jiné jako prevence proti zácpě. Neméně důležitý je pitný režim, abyste si zajistily potřebnou hydrataci organizmu, alkoholické nápoje jsou nepřípustné a měly byste také omezit pití kávy. Chcete-li v těhotenství užívat některé z doplňků stravy, proberte jejich aplikaci nejdříve se svým lékařem. Zásadně nekuřte a nesetrvávejte v zakouřeném prostředí. Omezte konzumaci živočišných tuků (tučných jídel obecně), kuchyňské soli včetně slaných produktů jako např. uzenin, slaných či uzených sýrů, plísňových sýrů apod. Vyhýbejte se raději také bílému cukru a sladkostem (viz. článek Diety a lidé). Váš pitný režim by neměl být stavěn na sladkých limonádách, kolových nápojích, neředěných džusech včetně neředěných ovocných šťáv nebo sirupech apod.

Kolik čeho byste měly v těhotenství jíst?
Maso, masné výrobky, ryby a drůbež cca 100 – 160g za jeden den. Upřednostněte libová masa, drůbež zásadně bez kůže (tu odstraňte již před úpravou). Ryby spíše mořské – losos, sleď, makrela, tuňák nebo sardinky jezte alespoň 2x v týdnu. Bílkoviny z masa (tedy živočišného původu) mají vyšší biologickou hodnotu než bílkoviny z rostlinných zdrojů, které jsou většinou chudší na esenciální (nezbytné) aminokyseliny. Pravdou však je, že bílkoviny živočišného původu obsahují mnohdy velké množství tuku, který není žádoucí. Také ne všechna masa v sobě mají komplexní zastoupení zmíněných aminokyselin. Proti bílkovinám rostlinného původu, které můžete v mnoha případech přijímat i v syrovém stavu jsou v nevýhodě i tím, že se musí tepelně upravovat, čímž mnoho výživných látek ztrácejí. Proto doporučuji jistý nadhled při výběru a kombinaci bílkovin. Jako vždy a všude i záležitost výživy v těhotenství je o nezbytném kompromisu.
Vejce maximálně 2 za jeden den a nejlépe uděláte, když sníte jedno celé (tedy včetně žloutku) a jeden bílek. Někdy se můžete dočíst, že se vejce doporučují v množství 2 – 3 denně. Zde bych byl opatrný, neboť je přijímáte i skrytě v jiných potravinách, do nichž se přidávají při výrobě, např. pečivo. Nemyslím si, že slepičí vajíčka, i když mají svou nezastupitelnou roli, by měla být nosným pilířem stravy v těhotenství.
Mléko a mléčné výrobky, jsou hlavním zdrojem vápníku. Mnohdy slýchávám, že těhotné ženy by měly pít mléko pro svůj obsah vápníku a nejsou ani výjimkou případy, kdy se setkáte s tvrzením, že v mléce je potřebná dávka jódu. Tak to ve skutečnosti ale není. Vápník ano, ovšem jód v mléce opravdu nenajdete. A ani těhotná žena, stejně jako všichni ostatní, se nemusí soustředit pouze na mléko, když chce mí dostatečný přísun vápníku. Je také mnoho lidí, kteří mléko špatně snáší, a proto je nemohou pít. Bez mléka se ale snadno obejdete, protože stejně dobře Vám poslouží sýry, jogurty, tvaroh apod. S ohledem na obsah tuku v mléčných výrobcích bych doporučoval raději nízkotučné, v ideálním případě zakysané.
Pokud nežijete na ekologické farmě a nemáte své vlastní mléčné produkty, na které jste si zvykly, kupujte raději ty tepelně ošetřené, vyhnete se možným infekcím. Přestože se někde můžete dočíst, že nám nejsou přirozené apod., nedoporučoval bych v těhotenství experimentovat. Například tzv. listerióza může být i příčinou potratu nebo poškodit plod. Mléčné výrobky se doporučují přijímat ve 3 – 4 porcích denně. Jedna porce = 250ml mléka nebo 50g tvarohu, sýra apod. Kromě mléčných výrobků najdete vápník i v máku, sardinkách, luštěninách a některých druzích zeleniny. Problémem je však jeho nižší využitelnost.
Ovoce, stejně jako zeleninu je nejlepší nakupovat syrové a sezónní (to, které právě zraje), ideálně - pěstované v našich přírodních podmínkách. Vždy čerstvé. Doporučuje se cca 3 porce denně. Jedna porce = jedno střední jablko, banán nebo pomeranč – přibližně 100g.
Zelenina je velmi dobrým zdrojem vitamínů a některých druhů minerálů. Vždy záleží na konkrétní odrůdě. Důležité je, aby se konzumovala syrová. Pro těhotné ženy jsou vhodné míchané zeleninové saláty s olejovou zálivkou. Doporučuji olivový či řepkový olej. Denně byste měli přijímat cca 400g čerstvé zeleniny.
Nedílnou součástí těhotenského jídelníčku jsou také přílohy. Zajišťují potřebný přísun energie, ale jsou zdrojem i jiných pro život důležitých látek – bílkovin, minerálů, vitamínů a tuků. Patří sem obiloviny, rýže, brambory, těstoviny, luštěniny i pekárenské výrobky – především celozrnné. Budoucí maminky by měly přijímat cca 5 – 7 porcí příloh denně. Jedna porce = např. krajíc chleba, houska, rohlík nebo 125g vařených brambor, rýže či těstovin.

Závěrem chci říci, že věnovat se problematice výživy v těhotenství není záležitostí na tak krátké a stručné pojednání, které jste si právě přečetly. Tento článek má posloužit jako základní informace pro budoucí maminky, které svoji výživu berou vážně. Nejde jen o to vyznat se v tom, co by Vám ve Vaší výživě mohlo chybět, ale znát i o to, čím byste se mohly předávkovat a své miminko ohrozit v podstatě stejně. Jako příklad nám poslouží vitamín A, jehož vysoký příjem v těhotenství může vést k některým vývojovým vadám Vašeho dítěte. To by se mohlo stát těm budoucím matkám, které v případě vitamínů a minerálů razí teorii, čím více, tím lépe.
Pravdou však je, že z běžné stravy se tímto vitamínem jen těžko předávkujete. Aby k tomu vůbec mohlo dojít, musely byste se např. přejídat játry nebo paštikami. Nebezpečí hrozí spíše při laickém používání rozličných doplňků, které je možno volně zakoupit.
Proto si jako definitivní tečku za tímto článkem pro budoucí maminky dovolím vyslovit pravděpodobně nejjednodušší větu, která je možná. Jestliže si s něčím nevíte rady, tak se ptejte odborníků s příslušnou kvalifikací, v dané problematice se skutečně nevyplácí metoda pokus – omyl. 

2008-2025 © FAKTORPLUS.CZ