Tuky a naše zdraví

Autor: Petr Jež, publikováno: Středa, 16 Únor 2011 10:20

Není tuk jako tuk. To je odvěká pravda, na kterou se bohužel zapomíná. Převážná většina lidí, kteří se rozhodli snížit svoji tělesnou hmotnost, odstraní ze svého jídelníčku tuky. Tak získává jejich systém „trhlinu“ již v začátku – tedy při stavbě základů. Věřte, že pro toto tvrzení se nabízí hned několik důvodů…

Tuky, stejně jako ostatní makroživiny (bílkoviny a sacharidy), jsou pro člověka životně důležité a hrají svou nezastupitelnou roli v tělesných funkcích. Tuk pomáhá např. při pohybu (peristaltice) zažívacího ústrojí, při vstřebávání vitamínů A, D, E, K i vápníku, je stimulační látkou pro činnost žlučníku, (absence by mohla být příčinou vzniku žlučových kamenů). Určité druhy tuků obalují nervy, čímž zajišťují plynulý přenos nervových impulzů. Tuk je také součástí buněčných membrán, potřebujeme jej k tvorbě hormonů a je důležitý i pro náš vzhled, protože pomáhá udržovat jemnou pokožku, lesk vlasů, dobrý stav našich nehtů apod. V lidském organizmu jsou tuky uchovávány především formou tzv. zásobního tuku v tukové tkáni (až 42000 kJ energie), uloženy mezi svalovými vlákny (až 12000 kJ energie), následně v krvi (až 330 kJ energie).

Jak tuky dělíme a co se s nimi děje v lidském těle?
Tuky dělíme na živočišné a oleje (sádlo, lůj, rybí olej a mléčný tuk) nebo na rostlinné tuky a oleje (slunečnicový, řepkový, olivový, sójový či kukuřičný). Přijaté tuky se v našem organizmu při zažívacím procesu rozkládají na glycerol (trojsytný alkohol používající se např. v kosmetickém průmyslu) a mastné kyseliny. Mastné kyseliny pak dělíme na – nasycené (sádlo, máslo, lůj, ale i kokosový a palmový olej, které i přesto, že jsou rostlinného původu, řadíme do této kategorie) všechny zvyšují hladinu cholesterolu a mohou časem způsobit např. srdečně cévní potíže, mononenasycené (např. řepkový a olivový olej, ořechy, avokádo) ty posilují imunitní systém, snižují hladinu LDL – lipoproteinu a zvyšují hladinu HDL – lipoproteinu, polynenasycené (např. slunečnicový a sójový olej, semena, ořechy, rybí tuk) ty např. snižují hladinu celkového cholesterolu. Většinu mastných kyselin si naše tělo dokáže vyrobit samo s výjimkou tzv. esenciálních (nezbytných), které znáte jako omega – 6 (kyselina linolová) a omega – 3 (kyselina alfa-linolenová). Kyselinu typu omega – 3 najdete např. v rybím tuku nebo ořechách, omega – 6 se nachází hojně v řepkovém či sójovém oleji, semenech nebo ořechách. Dospělý člověk by měl přijmout cca 4g mastných kyselin omega – 6 za den (tj. např. 2 lžičky olivového či slunečnicového oleje nebo hrst ořechů). Větší množství našemu zdraví neprospívá a neměli bychom překračovat dávku 25g za jeden den. Co se týče mastných kyselin typu omega – 3, tak stačí přijmout 1-2g denně, ale zato bezpodmínečně. Tuto dávku zajistí např. příjem 100g lososa, sledě, sardinek nebo dvě lžičky řepkového oleje. Kdo nejí ryby a nemůže ani olej, může si zakoupit rybí tuk v kapslích.

Jak je to s nedostatkem tuků?
Nedostatek nebo vyčerpání zásob tuků člověku jen tak lehce nehrozí, což neznamená, že to není možné. Rád bych však zdůraznil, že nedostatek výše zmíněných esenciálních mastných kyselin možný je a velké procento lidí dnešní populace se s ním potýká, aniž by si to uvědomovali. Příčinou takového nedostatku pak může být celková tělesná slabost, vznik ekzémů, praskání kůže, lupenka, problémy s vlasy, neplodnost, problémy při menstruaci nebo dokonce i obezita. A to nejsou zdaleka všechny důvody, proč by se lidé zdravým tukům neměli vyhýbat. Prostě i tuk může být váš přítel, jen je nutné si uvědomit, kolik a jakých tuků skutečně potřebujete a jaké množství již není prospěšné Vašemu zdraví. Budete-li se vyhýbat nezdravým tukům – nic neriskujete. Vyhýbáte-li se tukům obecně, přicházíte i o ty nezbytné, což Vašemu zdraví neprospívá.