Sacharidy (cukry) a glykemický index (GI)

Autor: Petr Jež, publikováno: Pondělí, 17 Srpen 2009 14:00

Stále častěji se při své praxi setkávám s otázkami ohledně cukrů v naší výživě a výši jejich Glykemického indexu (GI).

Lidé se ptají, co vlastně ten Glykemický index je, co vyjadřuje?

Základem pro pochopení teorie GI je alespoň povrchní znalost dělení cukrů. Určitě je vám známo, že cukry (sacharidy) jsou zdrojem energie. I když ne jediným. V přírodě jsou vytvářeny zelenými rostlinami za pomoci slunečních paprsků z oxidu uhličitého a vody. Jen pro zajímavost a představu o síle energie, která se v rostlinách skrývá, věřte, že jeden metr čtvereční zelených listů rostlin vyrobí za jednu hodinu jeden gram cukru. To znamená, že na celé zemi se vyrobí za jeden rok cca 200 miliard tun sacharidů. Je to více než celosvětová produkce zemního plynu, uhlí a dřeva dohromady.

Jak cukry dělíme? Řekněme si, že jsou tři základní skupiny.

Jednoduché - složené z jedné molekuly cukru, monosacharidy z nichž nejdůležitější jsou - hroznový cukr (glukóza), ovocný cukr (fruktóza) a součást mléčného cukru zvaná galaktóza.

Dvojité - složené ze dvou molekul cukru, disacharidy např. řepný a třtinový cukr, který se prodává jako konzumní (sacharóza), mléčný cukr (laktóza) nebo sladový cukr, nacházející se v klíčcích obilí (maltóza).

Komplexní - Oligosacharidy a Polysacharidy. Oligosacharidy vznikají spojením tří až deseti jednoduchých cukrů např. maltodextrin. Polysacharidy označujeme jako několikanásobné cukry, jelikož se jedná o spojení více jak deseti jednoduchých cukrů. Patří sem především rostlinný (amylopektin) a živočišný cukr (glykogen).

A nyní se dostáváme k již zmíněnému GI. Díky různé velikosti molekul cukru je ovlivněna i jejich rychlost vstřebávání do krve a tím zvýšení hladiny krevního cukru, následně množství inzulínu, který musí být vyplaven kůrou nadledvinek, aby udržel hladinu krevního cukru na přijatelné hodnotě.

Glykemický index nám tak udává, jak rychle přichází cukr do krve a jak rychle se zvýší hladina krevního cukru. Tím pádem, jak silná bude produkce inzulínu (hormon produkovaný slinivkou břišní), aby se cukr vyplavil do svalových buněk. Cukry s GI vyšším než 80 jsou „katapultovány“ do krve velkou rychlostí, mezi 50 - 80 plynule „vtékají“ a mezi 30 - 50 pomalu „prosakují“. Z těchto důvodů je pro většinu populace (nesportující či rekreačně sportující) ideální dodávat organizmu cukry s nízkým GI, abychom si zajistili plynulý přísun energie a tím tak ochránili funkci slinivky břišní před poškozením. V opačném případě nám může hrozit např. Diabetes mellitus 2. typu (cukrovka).

Je nezbytné si také říci, že inzulín nevyplavuje pouze cukr do svalových buněk, ale i tuk do tukových buněk, což vede k jeho ukládání a následné tělesné nadváze.

Mějme proto na paměti, že přijímání cukrů s nižším GI nám zajistí plynulý příjem energie, nezatíží nepřiměřeně náš organizmus, nevyvolá tak rychle pocit hladu a únavy, nehrozí nám nadměrné ukládání tuku, které přináší velké množství zdravotních komplikací. Dokážeme-li si udržet vyrovnanou energetickou bilanci, tj. rovnováhu mezi příjmem a výdejem energie, nemusíme se bát o svoji linii a vitalitu.