Nesportovci a pohybové aktivity

Autor: Petr Jež, publikováno: Úterý, 08 Březen 2011 08:43

Jste-li nesportovci či bývalý(á) sportovec (sportovkyně), kteří se již dlouhá léta nevěnují pohybovým aktivitám a dospěli jste k rozhodnutí, že je nejvyšší čas něco změnit, tak právě vám je určeno těchto pár řádků. Nejdříve si řekněme, že není podstatné, jaký impuls vás vede ke změnám, ale zda začnete správně, abyste vytrvali a splnili své vytčené cíle.

Někdo začíná s pohybem, protože chce zhubnout, někdo má zájem na zpevnění svého svalstva nebo zlepšení úrovně své kondice. Jsou jedinci, kteří si předsevzali komplexně zapracovat na své tělesné i duševní schránce. Prostě každý člověk přistupuje k věci z pohledu svých individuálních potřeb. Všechny však stimuluje jeden zásadní cíl a tím je navrácení ztracené vitality a upevnění zdraví. Vzhledem k tomu byste měli mít na paměti a následně se tím řídit, že každá změna potřebuje svůj čas. Velmi důležitá je i volba pohybových aktivit. Vybírejte vždy takový druh činností, které pro vás budou vhodné vzhledem ke stávající kondici, zdravotnímu stavu a sportovním dovednostem. Trpíte-li např. nadváhou, tak určitě nezačnete s běháním, máte-li problémy např. s kyčelními nebo kolenními klouby, nebudete se pouštět ani do dálkových pochodů. Neumíte-li bruslit či v životě jste na bruslích nestáli, nebudete moci tuto aktivitu provozovat, pokud se ji od základu nenaučíte atp. Proto si vybírejte svoji sportovní činnost vždy optimálně s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu, dovednostem a podmínkám.

Jak začít?
Především byste neměli zapomenout na fakt, že s přibývajícími léty se mění vaše tělesná schránka. To je důvod, proč se vám určitě vyplatí navštívit vašeho lékaře a absolvovat preventivní prohlídku než začnete sportovat. Máte-li tu možnost, tak není od věci ještě oslovit odborníka zabývajícího se pohybem nebo i fyzioterapeuta, který Vám vhodnou pohybovou aktivitu doporučí. V případě, že máte nějaké zdravotní potíže, měli byste tak každopádně učinit, než se do sportování pustíte. Pokud začínáte s pohybem po několika létech, tak určitě nic nepokazíte, když budete v začátcích sportovat 10 – 15 minut denně v mírné intenzitě zatížení. Tělo si začne přivykat změnám postupně a přirozeně. Časem se dopracujete k ideálu, což je cvičení s intervalem 3x v týdnu s lehkou až střední intenzitou zátěže. Pravidelnost cvičení je velmi důležitá, bez ní pravděpodobně nedojdete k vytčeným cílům. Ty si stanovujte raději postupně a nepřeceňujte své možnosti, tak vytrváte u svých aktivit snadněji. Buďte trpěliví a nechtějte rychlé změny, vyhnete se tím případnému zranění či jiným zdravotním komplikacím, které mohou na čas ukončit vaše snažení. Je mnoho těch, kteří si díky nedostatku trpělivosti či přemíry snahy přivodili zdravotní problémy. Po uzdravení pak již nedokázali překonat pocit zklamání a opětovně s pohybem začít.

Jaké aktivity volit?
Důležité je vědět, že všechny aktivity, kterým se budete věnovat, by měly mít charakter tzv. aerobního zatížení. To znamená za přístupu kyslíku a v optimální tepové frekvenci. V začátcích vašeho sportování byste měli preferovat přirozené činnosti jako je chůze, rychlá chůze, následně chůze v terénu, po schodech, chůze s holemi (Nordic Walking), jízda na kole. Vhodné je plavání, jízda na kolečkových bruslích (in-line), kondiční běh apod. Můžete zařadit i cvičení na speciálních trenažérech např. stepper, rotoped, běhátko aj. Při volbě sportovní aktivity vybírejte podle toho, která je vám nejpříjemnější a tudíž vás bude bavit. Nenechte se ovlivnit názory přátel, protože oni vycházejí ze svých subjektivních pocitů a co vyhovuje jim, nemusí nutně sedět vám. Také bych nedoporučoval, abyste své záměry spojovali se záměry druhé osoby. V praxi to většinou končí tak, že kamarád či kamarádka z nějakého důvodu nemůže absolvovat váš plánovaný sportovní program a vy vynecháte také. Pokud se to stane jednou, tak k tomu dojde i po druhé a to je začátek konce vašich předsevzetí. Chce-li jít cvičit někdo s vámi, tak ať jde, ale nevažte své sportování na čas a zájem jiného jedince.